Areál je to opravdu obdivuhodný: postupně rekonstruovaný velký zámek, před ním prastarý most a na kopečku nad náměstím prakticky nedotčené barokní poutní místo s kostelem, ambity a rozlehlým kanovnickým domem. K poutnímu místu vede stará kamenná cesta lemovaná vzrostlými stromy. I pár domů na náměstí je v jádře dozajista barokních. Díky poloze městečka, které je v údolí jakoby chráněno okolními kopci, si zde člověk snadno představí, jak asi takový život na malém městečku v době barokní mohl vypadat. ZVláště když k tomu přidáme, že v místě coby farář působil po dlouhá léta velebný pán Wenzel Hocke, lidově Hockewanzel, lidový šprýmař a žertéř (více třebas v Literárních novinách). A tak si člověk aspoň na chvilku připadá v Horní Polici jako v barokní bavlnce.