Nejvýznamnější české poutní místo Svatá Hora se nachází v podhůří Brd na jihovýchodní straně okresního města Příbram.
Vyvýšenina nad městem je doložena jako duchovní místo již v hluboké gotice. Za doby prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zde již stála prostá kaple. K tomuto významnému duchovnímu se váže počátek mariánské úcty na Svaté Hoře, neboť podle tradice sám vyřezal milostnou sošku Panny Marie z hruškového dřeva.
V 16. století je již doložen renesanční kostelík s poustevnou. První zázrak se na Svaté Hoře udál roku 1632, kdy byl uzdraven slepý stařec Jan Procházka. Zprávy o zázračném uzdravení se rychle šířily a donesly se až do Vídně k císaři Ferdinandu II. Ten v té době již trpěl vážnou nemocí, a možná i proto se vydal se svým synem za Pannou Marií Svatohorskou. Množství fresek na stropech areálu zaznamenává tyto významné události.
V 17. století dostaly Svatou Horu do správy jezuité, kteří začali budovat monumentální barokní komplex. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který nyní nese čestný papežský titul "basilica minor", byl vysvěcen roku 1673. Ze stejné doby pochází kryté schodiště navržené K. I. Dientzenhoferem, které se táhne od úpatí kopce v Příbrami přímo do čtvercového ambitu. V rozích komplexu jsou čtyři osmiboké kaple s cibulovitými střechami.
Po zrušení řádu Jezuitů dostali Svatou Horu do správy redemptoristé, kteří jsou zde po pádu komunismu i dnes.
Mše svaté jsou slouženy v neděli 7:30, 9:00, 11:00, 15:30, a ve všední dny se sobotou v 7:00, 9:00, 17:00.